LATINSKOAMERICKÉ A STANDARDNÍ TANCE
NÁPLŇ VÝUKY v kurzech
Na lekcích se naučíte různé variace samby, cha-cha, rumby, paso doble a jive, pro dámy. Začínáme základními kroky, které si brzy osvojíte a v dalších pokračovacích lekcích si vyzkoušíte i rozvinuté sestavy.
Seznámíte se, jak se tančí latinskoamerické tance v evropském stylu.
-
LATINSKO-AMERICKÉ TANCE
Kolébkou těchto tanců, které přinesly zcela nový styl tance, je Latinská Amerika, která na rozdíl například od střední Evropy a USA stále pěstuje kult krásy těla. Latinskoamerické tance standardizovali Angličané. Pro latinskoamerické tance jsou charakteristické především standardizované nášlapy, pohyb na místě bez postupu a bez stanovení velikosti otáčení.
V 80. letech prostřednictvím špičkových soutěžních párů začaly do latinskoamerických tanců pronikat původní lidové prvky těchto tanců. Objevila se markantnější práce pánví i horní částí těla, třesy ramen atd. Do taneční hry se tak zapojilo celé tělo. Ruku v ruce s tímto trendem začalo oblečení dam stále více připomínat kostýmy na karnevalech.
Soutěže v latinskoamerických tancích jsou v každém případě pastvou pro naše smysly. Krásná vytrénovaná těla tanečníků a nápadité a velmi výrazné šaty tanečnic, pohybujících se v exotických rytmech.
Latinskoamerické tance se v Evropě tančí převážně v párově podobě na různých soutěžích amatérských i profesionálních tanečníků. Ale v poslední době se začíná prosazovat i sólová podoba těchto tanců. Při sólovém tanci je kladen důraz na technické provedení prvků, které vám zaručí pevnou stabilitu na parketu, pohyby paží, výraz, charakter jednotlivých tanců a hlavně na prožití každého pohybu. Cílem lektorů kurzů je předat vám lásku k tanci, která je v srdci každého z nich.
Mezi latinsko-americké tance patří:
Samba
Je tanec pocházející z Brazílie, který se objevil v Evropě v první polovině 20-tých let (1923-25). Samba je moderní verze brazilského lidového tance „maxixe“ (mejčiča), kterou upravili učitelé tance ve Francii. Evropská podoba párové samby se od té brazilské v mnohém liší, zůstala jí však živočišnost a hravost. Pro evropskou formu je typický bouncing, tedy pohupy v kolenou a nártech, a klopný pohyb pánve. V současnosti existuje velmi mnoho verzí samby, které se liší rytmem, tempem a náladou. Samba má 2/4 anebo 4/4 rytmus a 52-54 taktů za minutu.
Cha Cha
Pochází z Kuby, vznikla z rumby po jejím ovlivnění jazzem. Za autora je považován Enrique Jorrin (1953). Základem tance je postupová přeměna (tři „spojené“ kroky). Název cha cha (ča ča) vznikl údajně podle zvuku, který vydávají boty tanečníků při tancovaní postupové přeměny. Cha cha má 4/4 rytmus a 30-33 taktů za minutu.
Rumba
Rumba je nejpomalejší latinskoamerický tanec. Patří mezi charismatické tance, ve kterých snadno pochopíte jejich náboj. Tanečníci ve svém projevu vyprávějí o lásce. Každý pohyb vyjadřuje pocity, které uchovávají ke svému protějšku. Rumbu můžete tančit i samostatně stejně jako ostatní latinskoamerické tance, neboť v každém z těchto tanců je dostatek prostoru pro to, abyste na parketu mohli zazářit. Používá hlavně práci kyčlí, která je výrazem lákání a dobývání, ale i hrdosti a vznešenosti. Současná rumba vznikla vzájemným ovlivňováním lidového tance s názvem „danza habanera“ a rumby-bolera, kterou tancovala na Kubě kreolská aristokracie. Rumba má 4/4 rytmus a 25-28 taktů za minutu.
Paso Doble
Paso Doble je společenský tanec španělského původu představující pohyb matadora v aréně a partnerka potom představuje šátek – muletu nebo pláštěnku toreadora. Svůj původ má v lidových španělských tancích oslavujících vítězného matadora / toreadora. Naznačuje pohyby toreadora a jeho pomocníků v aréně a práci s muletou. Postavení těla a práce rukou partnerky vycházejí z obdoby Paso Doble, z Flamenca.
Rytmus je 2/4 a taktů 60.
Jive
Jive je rytmický tanec, který vychází z jitterbugu a v mnohém je ovlivněn swingem, rockenrolem, boogie-woogie a černošskými tanci. Nepochází z latinské Ameriky, nýbrž ze Severní Ameriky. Je typický přesunutím důrazu z liché doby na sudou, což je typické pro jazzovou hudbu. Dokáže být tvrdý a důrazný, měkký a kočkovitý i hravý a odvázaný. Rytmus je 4/4-ový a tempo 40-46 taktů za minutu.
-
STANDARDNÍ TANCE
Elegantní standardní kolové tance vyjadřují vznešenost, ladnost pohybu, eleganci tanečníka a lásku k hudbě. Standardní tance můžeme tančit v páru, sólově nebo i ve skupině. Původ všech standardních tanců nalezneme v Anglii, kromě náruživého tanga, které, ač je řazeno do tanců standardních, kořeny má v latinské Americe, konkrétně v Argentině. Tango je tedy v jádru původem jediným latinsko-americkým tancem mezi tanci standardními. Obliba standardních tanců trvá již od první světové války a dodnes jsou všechny společenské tance nejen v Čechách velice oblíbeny a hojně vyhledávány.
Standardní tance jsou historicky starší než latinské, vycházejí (mimo tanga) z evropské kulturní tradice. Na soutěžích se tančí v pořadí waltz, tango, valčík, slowfox, quickstep. V nejnižší třídě E se pro obtížnost netančí slowfox (též slowfoxtrot) a valčík. V kategorii D se netančí už jen slowfox, ten se tančí až od třídy C. Ve třídách E, D a C se tančí, stejně jako v latinských tancích pouze základní repertoár, čítající v každém tanci cca. 31 variací, pouze ve valčíku se tančí jen 2 figury – otáčky vpravo a vlevo a změny.
Pro standardní tance je typické pevné a neměnné rámové držení tanečního páru, kdy pár celou dobu tance stojí „tělo na tělo“, vždy čelem k sobě.
Oblečení pro standardní tance je daleko méně volné, než je tomu u latinských tanců. Partner tančí vždy v černých kalhotách, bílé košili, černé vestě a černém či bílém motýlku, nebo černé kravatě. Od třídy B je vyžadován taneční frak se všemi doplňky. Partnerka vždy tančí v dlouhých jednodílných šatech, bohatě zdobených flitry, kameny. Šaty jsou obvykle doplněny „motýlími křídly“ – závojem připevněným na zápěstí směřující k spodní linii zad.
Mezi Standardní tance patří:
Waltz
Původem anglický tanec se vyznačuje 3/4 taktem a typickým přísunem na třetí krok. Zdvihy a snížení – dané švihovým charakterem jsou nejvýraznější ze všech tanců. Takzvaná walzová vlna, je tvořena snížením na první dobu a zdvihem na dobu 3.
Soutěžní rychlost je 28-30 taktů/min.
Tango
Tango vzniklo v argentinských přístavních krčmách, avšak standardizováno a popsáno bylo v Evropě. Pro tango je typické rozdílné držení než na švihové tance, partnerka se drží partnera na zádech a jejich vzájemné postavení je tak daleko těsnější. Celý tanec se tančí na pokrčených kolenou.
Soutěžní rychlost je 31-33 taktů/min.
Valčík
Vzniklý z tanců lander a waltzer je rychlý tanec složený obvykle pouze z otáčky vpravo. Cílem je ukazovat co nejplynulejší a nejhladčí otáčení celého páru kolem dokola sálu.
Soutěžní rychlost je 58-60 taktů/min.
Slowfox
Bývá označován za nejtěžší tanec. To je dáno hlavně pomalou hudbou a častým protipohybovým postavením. Typické jsou velmi dlouhé kroky a pomalé zdvihy a snížení. Jeho nálada je melancholická. Říká se, že slowfox byl uměle vytvořen na přání anglické královny.
Soutěžní rychlost je 28-30 taktů/min.
Quickstep
Rychlá forma foxtrotu, je označován za nejveselejší standardní tanec, to je dáno jeho polyrytmickou a polystylovou formou, přejal mnoho prvků z jiných tanců. I Češi malinko přispěli, kdy převzaté figury původem z polky jsou označovány jako „Polkahops“.
Soutěžní rychlost je 50-52 taktů/min.