Moderní tanec

Contemporary Dance a Jazz Dance

 

  • CONTEMPORARY DANCE

Contemporary je taneční styl určený pro divadelní scénu, nemá žádná striktní pravidla ani omezení. Cílem tance je vyjádření příběhu, myšlenky nebo pocitu. Většinou postrádá strnulé pózy, důraz je kladen na plynulý tok pohybů, přirozenost a originalitu pohybového vyjádření.

V poslední době má i velké rozšíření mezi tanečními soutěžemi, ve kterých se pohybuje na velmi vysoké úrovni.

Důraz je kladen především na duševní dění – pocity, myšlenka – a to je přenášeno do pohybu. Hudba bývá většinou pochmurná a smutná, ale jsou výjimky, u kterých to je naopak nebo méně znatelné. Tzv. improvizace k scénickému tanci je libovolný tanec, který tanečník vymýšlí za pochodu. Tanečník by se měl do hudby zaposlouchat a sám zjistit, jaké pohyby se k hudbě hodí.

Dá se tančit ve skupině. Různé efekty například v řadách napomůžou k vyjádření pocitů a diváka to více pohltí. U tohoto tance, nezáleží jen na taneční stránce, ale i herecké. Herec nemluví, ale tancuje. V moderním tanci se často používají pohyby na zemi, které i ve stoje musí být výrazové a vyžadují ohebnost. Tanečníci scénického tance tancují často bosi. Jejich gesta jsou svým způsobem stejně výmluvná jako v baletu. Pohyby vymýšlí choreograf, který hraje velikou roli. Je něco jako skladatel v hudbě nebo malíř ve výtvarném umění, ale na rozdíl od nich pracuje s živými lidmi.

Kombinuje techniku baletu a moderních tanečních technik, především zakladatelky tohoto stylu Isadory Duncan, dále pak techniky Marty Graham, José Limóna, Lestra Hortona, Merce Cunninghama a jejich následovníků, kteří jejich odkaz dále rozvíjí.

Jak probíhají lekce

  • Lekce začíná rozcvičením a protažením celého těla.
  • Práce s těžištěm, jeho posuny mimo osu při rotacích a skocích.
  • Velká pozornost se věnuje zvládání pohybu na zemi (floorwork) – kontrolované pády a převaly, přechody ze stoje na zem a opačně.
  • Výuka sólových nebo párových improvizací.
  • Konkrétní styl lekcí Contemporary Dance je zásadně ovlivněn osobností každého lektora.

 

  • JAZZ DANCE

Jazz Dance užívá mnoho prvků z tradičních tanečních technik, zejména baletu – výpony,  snížení ,  krokové variace a skoky. Choreografie tance maximálně využívají volný prostor.  Jazz  charakterizuje velká, až extrémní dynamika, izolované pohyby jednotlivých částí těla i improvizované pasáže, reagující bezprostředně na hudbu.

Příbuzný styl Modern Jazz navíc kombinuje Jazz s uvolněnějšími technikami moderního (neboli scénického) tance. Více se zde pracuje se zemí (převaly, kontrakce, zdvihy, pády) a důležitým prvkem je i výraz, sdílení pocitů a nálad, daných hudbou nebo tématem choreografie.

 Jak probíhají lekce

  • Lekce začíná zahřátím ( warm up), sestaveným z opakovaných prvků, přebíraných i z různých relaxačních technik a z jógy, cvičených na zemi .
  • Další částí lekce je nácvik izolovaných pohybů a dynamiky – základních charakteristických prvků Jazzu.
  • Po nich pak následuje práce nohou. Ta má hodně společného s baletní technikou. Výpony, snížení a točení. Tím se současně cvičí i smysl pro rovnováhu. Kroky se pak řadí do krokových vazeb v prostoru a později kombinují i se skoky.
  • Finální část hodiny pak kombinuje všechny procvičované prvky do tvorby choreografie.
  • Závěr hodiny patří relaxaci a protažení.